Naku: Your Boss ^^

Šli po dlouhé chodbě a ani jeden nepromluvil. Necítili potřebu mluvit,a tak byly ticho. Shigotovi náhle zamrazilo v zátylku,a tak se otočil,aby zjistil,kdo,nebo co to je. Nic ani nikoho neviděl. Také si nevšiml,že z vedlejší chodby vychází žena. Srazili se.

„Nemůžeš koukat na cestu ty idiote?!“ zasyčela Nola na Shigotoa.

„Co tady děláš?“ divil se.

„Nic,co by tě muselo zajímat ty k..“

„Nolo!“ okřikl ji Alecho. Nola si zamračeně odfrkla,ale byla už ticho. Jen jejich oči bojovali boj,který ani Nola ani Shigoto nechtěli a nemínili prohrát.

„Nola bude asistovat u tvých zkoušek,jelikož se v určování a příznacích Kříženců vyzná.“ Shigoto přikývnul. Jeho výraz jasně naznačoval,co si o tom myslí.

„Já z toho taky nejsem moc nadšená.“ Odsekla.

„Já jsem ale velmi nadšený. Aspoň budu mít tvoji kráásnou maličkost pořád na blízku... a u sebe.“ Dodal,když viděl jak kypí vzteky a nezapomněl do toho vložit stopy sarkasmu. Nakvašeně si odfrkla,ale nic na to neřekla. Otočila se k němu zády a dala se na pochod. Cítila v zádech jeho pohled a nejradši by se na něj vrhla,ale pomyšlení na to,co s ním teď bude dělat jí naprosto uspokojilo.

Shigoto nemohl odtrhnou pohled od jejích zad. Nemalou vinu na tom nesl jeho Upír. Nola ještě pořád ze zad trochu krvácela a Brita jí nedoporučila nosit trička na zádech vcelku. Vzala si tedy kožené tričko s výstřihem jak vzadu,tak ve předu,a tudíž bylo jisté,že se za ní leckdo otočil. Záda měla pořád obvázaná a přesto přes obvaz lehce prosakovala krev. Začal zhluboka dýchat. Alechandro vedle něho se usmál.

Za nedlouho došli k velkým dvoukřídlým dveřím. Před nimi bylo jakési zařízení na skenování očí. Bylo to tam z důvodu bezpečnosti místnosti. Nola k němu přistoupila a přiložila svoje oči. Laser zelené barvy jí naskenoval oči a s pípnutím a cvaknutím zámku je v pustil dovnitř. Otevřela se před ním ohromná místnost,celá čistě bílá. Když vešli dovnitř,uvědomil si,že kromě čtyř bílých sloupů a jednoho proskleného výklenku tu není vůbec nic. Nola se zastavila uprostřed místnosti a Alecho zmizel. Shigoto pokrčil rameny a stoupl si doprostřed místnosti naproti Nole.

„Tak co teď?“ optal se rýpavě a založil ruce na prsou. Nola se nepříjemně zašklebila a svázala si vlasy do gumičky. Shigoto nechápal.

„Nola bude tvůj zkoušející.“ Ozvalo se z proskleného výklenku,kde se zjevně nacházel Alecho. „Po celé tvé zkoušení bude testovat různé prvky tvých Kříženců. Dneska vyzkouší prvky Elementála a Upíra.“ Shigoto se na ní pobaveně podíval. Přesto však věděl,že ji za žádných okolností nesmí podceňovat. Viděl a slyšel co dokáže Banshee,a nechtěl vědět,co by mu mohli provést ty ostatní. Nola ho taky sledovala pobaveným úsměvem. Lehce se  rozkročila a propletla prsty.

„Tohle bude zábava.“ Konstatovala. Shigoto polknul. Nějak mu při těch slovech vyschlo v krku. Byl si teď naprosto dokonale vědom,že si na něm vybije svůj nahromaděný vztek. Tohle opravdu bude zábava,dal jí za pravdu hořce.

„Připrav se.“ Upozornila ho. „První část zkoušky Elementála. Oheň. Jestli jsi skutečně Elementál,nemělo by to pro tebe být problém.“ To se Shigotovi začínalo nelíbit. Jeho Upírovi taky ne. Pro jistotu zostřil svoje smysli a čekal,co se bude dít. Zjištění,že Nola má v očích odlesky od hořícího ohně,a v místnosti žádný oheň nehořel, bylo velmi znepokojující. Zvedl se vítr a šlehl Shigoto do obličeje. Další zjištění,ten vítr byl vařící a jeho teplota každou chvíli roste.

„Ubraň se,“ řekla klidným hlase Nola. „Pokud jsi Elementál,tak ti Oheň nic neudělá.“ Ucítil,že ho do obličeje šlehají plameny. Byla to nepříjemná bolest. V obraně zvedl ruce před sebe,ale nebylo mu to nic platné. Snažil se podívat Nole do očí,ale přes hradbu ohně jí neviděl. Slyšel jen její hlas.

„Udělej něco nebo zemřeš!“ Shigoto ale nevěděl co dělat. Útok ho nemile překvapil a on se s takovou mocí ještě nesetkal. Jestli ale něco neudělá,opravdu zemře. Zavřel oči a ze všech sil se snažil něco vymyslet. Z ničehož nic v sobě ucítil příval nějaké energie. Jakoby se zlomila nějaká dávná hradba,energie se uvolila úplně a zaútočila na oheň,který začal slábnout. Energie,ho ale nenechala být a začala ho vtahovat do Shigotova těla. Uvědomil si,že vstřebává oheň do určitého místa,které se nacházelo poblíž srdce. Blesklo se světlo a oheň s nepříjemným žárem zmizel. Chvilku ho oslepovalo světlo,ale když konečně přivykl světlu,jeho oči padli na Nolu. Měla přimhouřená víčka a její pohled se změnil. Z ledového,nakvašeného pohledu byl nyní pohled hluboký a tvrdě nepřístupný. Vlastně nepřístupná byla vždycky,ale teď to byla jiná nepřístupnost. Hořce se usmál.

„Tohle jsi zvládl. Ovšem horší než oheň je...“ Za Nolou se objevila ohromná vlna,která se řítila na Shigoto. Ten se ještě nevzpamatoval z prvního útoku a teď se na něj vytasí s ohromnou vlnou.

„Je voda,“ pronesla naprosto chladně,bez jakýchkoli emocí. Shigoto nestačil zareagovat a za chvilku zmizel pod vodou,jak jej strhl prudký proud. Voda se okamžitě začala stáčet do víru a Shigoto byl v pravidelných intervalech stahován pod vodu. Ať dělal co dělal,nemohl se dostat nad hladinu. Co je tohle za blbý zkoušky!,vztekal se pod vodou. Nejdřív ho chce upálit a teď ho zase chce utopit?!..to si s ní ještě vyříká. Teď to ale zavrhl a začal přemýšlet,jak se dostat z téhle prekérní situace. Pomalu,ale jistě ztrácel dech a potřeboval rychle vymyslet nějaký plán. Navíc se mu začínala točit hlava. Pak si něčeho všiml. Nola stála ve středu toho víru a nebyla mokrá. Při bližším ohledání zjistil,že voda v místech,kde Nola stála,není. Voda začala stoupat až ke stropu,takže za chvilku ztratil jakoukoliv možnost se nadechnout. Jedninou možností bylo stáhnout Nolu k sobě. Doufal,že tím ztratí koncentraci a voda zmizí. Mohl v to ale jenom doufat. Další věc byla,se k ní dostat,to bude trošku horší.

Zabral a snažil se k ní dostat. Díky víru byl k Nole blíž a blíž,čímž se zvyšovala jeho šance. Přesto musel plavat šikmo v proudu,což bylo docela namáhavé. Musel tak nechat kousek Upíra,aby mu dodal sílu. Za nedlouho se mu naskytla možnost,když se ocitl těsně u ní. Upír zabral a on po ní chňapl. Nola to všechno sledovala a nijak se neměla k tomu,aby nějak zareagovala. Bez sebemenšího pohnutí se nechala stáhnout pod vodu. Očekávala něco podobného a tak vytáhla skrytou dýku a řízla ho do ruky. Jeho stisk povolil a Nola se vrátila zpět do středu. Jenže Shigoto nebyl takový hlupák. Ještě před tím,než ho řízla,vytasil drápy a zasekl je do země ve středu. Jen co se Nola postavila,chytil ji říznutou rukou kolem pasu a druhou,s vytaženými drápy,přiložil ke krku. Blízkost jejich těl vyvolala zrychlené dýchání.

„To bylo šikovné,“ pronesla uznale. „Pokaždé,když jsem takto někoho zkoušela,málem se utopil. Jsi vynalézavý.“ Shigoto polknul.

„Děkuju,“ Položila svou ruku na jeho,která udělala malou ranku v oblasti krku, a jemně ho donutila,aby ruku dal dolu. Voda se mezitím pozvolna vypařovala. Shigotovi se při jejím doteku téměř zastavilo srdce.

„Co..jsi zač.“ vydechl namáhavě. Nola se k němu otočila čelem a mohla tak spatřit vytasené bílé tesáky a úzké štěrbinky očí.

„Banshee si už poznal. Tohle byla čarodějka.“ Dívali se jeden druhému do očí a intenzita jiskření málem zapálila tréninkovou místnost. Alecho,který to všechno pozoroval,byl s výsledky spokojen. A nejen s výsledky.

„Tak?“ ozvalo se mikrofonem. Dívaje se mu stále do očí,které postupně nabývali své pravé podoby,odpověděla.

„Další testy ohledně Elementála dělat nemusíme a s naprostou jistotou také mohu říct,že je to kříženec Upíra,pane.“

„To je výborné. Pro dnešek těch testů už necháme. Shigoto je jistě unavený a ty si Nolo také potřebuješ odpočinout.“ Nola přikývla na srozuměnou,otočila se a zmizela. Shigoto se radši řídil dle jejího příkladu,když viděl,že se dveře zavírají.

………………………………………………………………………………………………

Za záhadných okolností se mu ztratila. Ani ji necítil. Co ale živě cítil,byla ta touha,která ho spalovala,když jí držel kolem pasu a pevně ji k sobě tiskl. Ty její oči. Byl z nich úplně pav. Zajímalo by mě,kolikrát je a s čím křížená,přemýšlel. Nějak moc se zamyslel,když se mu do ramene zakousla dýka. Bolestně hekl a zběsile se rozhlížel kolem do kola kdo. Nikde nikdo. Instinktivně se mu začala prodlužovat tesáky a drápy. Přikrčil se k zemi a zaposlouchal se. Neslyšel nic víc,než šumění listí ve větru a meluzínu v nedalekém krbu. Nic ví nic míň.

Z omylu ho vyvedl pevný stisk pod krkem a vzápětí mrštění o zem. Shigoto ani nezaregistroval žádný pohyb,nic co by mu napovědělo,že se útočník chystá zaútočit. Proto ani nestačil zareagovat a už se válel na zemi. Slyšel,jak útočník vytasil další dýku a vrhl se na něj. Shigoto ho chytil za zápěstí a silným stiskem donutil pustit dýku z ruky. Ta s cinknutím kovové čepele dopadla na zem

Uvědomil si jednu věc,a to že na chlapa má zápěstí příliš tenké. Kdyby tu krucinál nebyla taková tma,zanadával.

Pak ho napadlo,že by mohl boj přesměrovat k oknu. Jedním pohybem odhodil útočníka na zeď vedle okna. Postava narazila do zdi a sjela na zem. Bolestně vykřikla,když sjížděla dolů a zanechala na zdi krvavou šmouhu. Shigotovi v hlavě začalo šrotovat kolečka. Na muže má ten útočník moc tenké zápěstí,je očividně velmi citliví na záda a prudký náraz do zdi a následné sesutí podél zdi mu nemohli udělat krvácející ránu. Přimhouřil oči. To ne. Všechny okolnosti vedli k...

„Konečně sis domyslel.“ Pronesla Nola,když se postavila. Shigoto si uvolněně stoupl. Se zjištěním,že je to Nola,nemusel být v bojové pozici. To se ale šeredně spletl. Nola po něm hodila tři vrhací hvězdice. Zaregistroval a bleskově se všem vyhnul. Nechápavě se na ní podíval.

„Alechandro sice řekl,že dnes už žádné testy nebudou,ale já jsem dostala chuť si hrát. Zahrajem si na kočku a myš. Ověříme,jestli tou kočkou jsi ty... nebo já.“ Znovu se na něj vrhla a tentokrát použila katanu. Shigoto chtěl vycenit zuby a drápy,ale nějak nemohl. Nola ho odhodila na protější zeď. Málem si vyrazil dech.

„Tvoje všechny schopnosti jsou blokovány. Upír ani Elementál ti nepomůžou. Musíš v sobě objevit Neko!“ Sekla katanou a on jen tak tak uhnul. Skulil se od ní trochu dál a snažil se chladně uvažovat.

„To mě tak nenávidíš?“ Nola se začala zběsile smát.

„Jsem přece tvá zkoušející drahý. Musím tě donutit objevit všechny tvé schopnosti a nemám nic zakázané. Tudíž mohu použít všechny prostředky.“

„To ano,ale já jsem tvůj velitel.“

„Tím bych se moc neoháněla.“ Pokrčila nohy a začala kolem něj chodit jako tygr okolo své oběti. „Ve skupině jsi můj velitel,ale jinak..“ Skočila po něm a povalila ho na záda. Svou hlavu těsně u té jeho. „Jsme si všichni rovni. Ale jelikož jsem teď tvůj zkoušející,tak jsi ty můj podřízený.“ Odhodil ji a vyměnili si místa. Teď na ní ležel on.

„A co když podám stížnost,“ Klidně mu položila katanu na krk.

„Tak ji podej.“ Leželi tam jako staří milenci. Jediné,co je dělilo byla katana mezi nimi. V obou párech očí probíhala touha. Měli chuť vrhnout se na sebe a zapomenout,že leží uprostřed chodby v bojových pozicích,katanou u krku a vražednými choutkami. Shigoto se,i přestože měl katanu na krku sklonil a přitiskl své rty na ty její. Jen se o ně lehce otíral. Takové týrání Nola už nevydržela a přes všechny své protesty se na něj dravě vrhla. Odhodila katanu a chytla ho za zátylek,čímž si ho k sobě víc přitiskla. Shigoto proti tomu nic nenamítal. Ba naopak se mu to moc líbilo. Jen jedna věc mu vadila. Chytil ji kolem pasu a překulil se s ní. Když se na něj tázavě podívala,odpověděl prostě.

„Tvoje záda.“ Usmála se a znovu ho políbila. Překonala hradbu jeho zubů a jejich jazyky se propletli v jeden. V obou se probudila všechna vášeň,kterou do teď v sobě dusili. Když mu Nola zajela do vlasů,ruce se jí zasekli a na okamžik přestala Shigoto líbat. Zadíval se jí do očí.

„Aspoň se objevila způsobem,který nebyl moc..“drsný“..“ Shigoto stále nechápal. „Pane bože. Proč jsi takový tupec. Neko!“ Zařvala tak silně,až si myslel,že mu upadnou..uši? Zmateně se zvednul a sáhnul si do hlavy. Po chvilce prohmatávání narazil na...chlupaté uši!

„Už půjdu. Zítra proběhne tvoje poslední zkouška.“ Také se zvedla a chtěla si jít lehnout.

„To jen tak odejdeš?“ Zastavila se.

„Hm..jo. Dobrou noc.“ A zmizela. Shigoto zmateně mrknul a vzápětí zašvihal ocasem. Přišel si jako vůl. Měl uši a ocas. Nic horšího ho podle jeho mínění nemohlo potkat. Upír s kočičíma ušima a sílou nad elementy. To byla síla. A do toho ještě Nola,která po něm nejspíš pase ale zároveň se s ním líbá na chodbě.Měl v hlav úplný myšmaš. Rozhodl se nad tím dál nijak neuvažovat,poněvadž zjistil,že je celkem unavený. Dnešek byl trochu náročný i na..na koho? Kým vlastně teď jsi? Býval si žoldák. Nejhledanější a nejdražší žoldák. Čím jsi ale teď?,honilo se mu hlavou při cestě do pokoje. Otevřel dveře a unaveně se svalil do postele. Za chvíli se neslo pokojem jeho spokojené oddechování.

…………………………………………………………………………………………………

Vzbudil ho odporný zvuk zeleného budíku. Jak je nesnášel. Natáhl po něm ruku a jedním tahem ho shodil z nočního stolku. Chvilku dál dělal mrtvého brouka,ale pak se s nevrlým broukáním vyškrábal z postele. Přešel do vedlejší koupelny a zadíval se na sebe do zrcadla. Žádné změny. Byl to ten samý Shigoto,ale přece byl jiný. Otočil kohoutkem a opláchl si obličej. Poté ho utřel a vydal se tam,kde tušil jídelnu. Nespletl se. V jídelně viděl spoustu lidí,o kterých ani nevěděl,že tu vůbec jsou. Komplex budov byl tak velký,že o tom ani Alechandro nemohl mít přehled. Pokrčil nad tím rameny a vydal se k výdeji jídla. U pultu stála milá stařenka,která mu na talíř dala slaninu s vajíčkem a chlebem. Mile jí poděkoval a rozhlédl se,kam by si mohl sednout. U jednoho stolu zahlédl Kuemo s Mizu.

„To si jako ze mě děláš srandu?!“ vyjela Mizu na Kuemo. Kuemo jen trpitelsky vzdychl.

„Ne,nedělám.“ Odpověděl s mírnou dávkou vzteku. Mizu byla podle Shogotova mínění vytočená a Kuemo zatínal pěsti,aby se na ni vzteky nevrhl. Byly užasná dvojka. Ani si nevšiml,že vedle nich sedí Nola,která si s ledovým klidem četla noviny. Všiml si ji,až když noviny odložila a vzala si okurku co měla na talíři.

„Dobré ráno.“ Pozdravila ho. Shigoto se na ní usmál.

„Dobré,“ oplatil.

„Jako já nikam nepojedu. Ty si se asi zbláznil ne?!“ přerušila Shigoto Mizu. Keumo už to nevydržel a rozkřičel se na ni.

„NE,NEDĚLÁM!! A přestaň už vyvádět!! Jsi nesnesitelná!!!“ Hovor v jídelně umlkl a všechny oči se upřeli na ně dva. Ti strnuli a nervózně se usmáli. Ztichlou jídelnou se ozvalo Nolino vzdychnutí.

„Moc se omlouváme. Pokračujte v tom..co ..jste teď dělali.“ Vykoktal Keumo a nejradši by se propadl. Nikdo však na jeho slova nereagoval a všichni na ně dál upírali zrak. Shigoto se cítil trochu nesvůj pod tolika očima. Další Noliin vzdych. Srovnala si noviny a odložila je na stůl. Poté se napila ze skleničky a vypila všechno. Vzala ji do ruky a naprosto s klidnou tváří ji pustila na zem. Sklenička se z hlasitým bouchnutím roztříštila na zemi. Teď se všechny oči upřeli na ni. I Shogoto s Mizu a Keumo se na ní podívali.

„Jejda.“ Pronesla jen,vzala si noviny a znovu se dala do čtení. Skleničku nechala skleničkou. Pro všechny jako by to byl signál a daly se znovu do hlučného mluvení.

„Děkuju,“ zašeptal Keumo. Nola se na něj přes noviny podívala, mrkla jedním okem a pak se opět věnovala svým novinám. Shigoto absolutně nevěděl,o co jde. Mizu si všimla jeho pohledu a jen zakroutila hlavou ve smyslu „Neptej se.“ A tak se neptal. Měl docela hlad a tak se vrhl na jídlo na svém tácu a jedním uchem poslouchal dohady těch dvou. Z toho co slyšel,pochopil,že Keumo dostal misi pro dva a rozhodl se vzít si s sebou Mizu,která podle svého chování nikam nechtěla. Vyplynulo to i z toho,že ta mise byla někde v Antarktidě a oni se nacházeli v centru Japonska.

„A proč si nevezmeš Nolu! Ta by jistě ráda jela! Že ano Nolo!“ Nola se ani nehnula.

„Mě do toho nezatahujte.“ Pronesla a dál se zabývala novinami. Shigoto se jejímu nezájmu musel usmát.

„Nola navíc nemůže! Zkouší tady Shigoto!“ Keumo začal opět zvyšovat hlas,čímž si vyžádal pozornost několika lidí.

„Ještě trochu zvyš hlas a dostane se ti velké pozornosti. Pak ale nečekej,že bych tě z toho tahala.“ Upozornila ho Nola a odložila noviny,které si už dočetla. Keumo se usmál a dál byl zticha. Až po chvilce Mizuina odmlouvání utnul jejich debatu.

„Pojedeš a já ti řeknu proč. Kdysi jsem ti zachránil život a to hned několikrát. Tudíž mi dlužíš několik službiček,tudíž se mnou bez keců pojedeš!“ zavrčel a dál se tím nezabýval. Mizu jen vzdychla a odevzdaně opřela se o opěradlo židle. Shigoto se musel opět usmát.

„Tak Shigoto,jsi připravený na dnešní zkoušku?“ promluvila Nola. Shigoto se na ní s plnou pusou zadíval. Upírala na něj svoje nevyzpytatelné oči. Aby mohl odpovědět,musel to všechno spolknout,což mu vyvolalo slzy v očích. Nola se tomu musela usmát.

„Snad se toho tolik nebojíš.“ Srdečně se mu smála. Shigoto přimhouřil oči.

„Samozřejmě že ne.“ Odsekl nasupeně. Všichni u stolu se dali do smíchu. Náhle se jídelnou roznesla siréna. Všichni ztuhly a zaposlouchali se. Každý do jednoho věděli,co to znamená. Jednotně se sebrali a dali se na útěk z jídelny,přesto ji však spořádaně opustili. Shigoto nevěděl co se děje.

„Tohle je siréna,která nás varuje před nebezpečím a vyžaduje okamžitou evakuaci prostor!“ křičela Mizu,aby ji Shigoto slyšel. Všichni se hrnuli ven,avšak Nola se u venkovních dveří zastavila.

„Nolo!“ vykřikl Keumo. „Pojď!“ Nola zakroutila hlavou.

„Kde je šéf!“ Mizu se rozhlédla kolem dokola,ale nikde Alecha neviděla. „Neviděla jsem ho utíkat! Musel zůstat uvnitř!“ S tím se otočila a vydala se do prvních pater.

„Nolo!“

„Nemůžeme ji tam nechat jít samotnou!“ rozhodl Shigoto a vydal se za Nolou. Ani Mizu s Keumo nezůstali pozadu.

Nola se hnala chodbou jak nejrychleji mohla. Ve vzduchu cítila Jeho přítomnost. Přítomnost vraha Hachi. Zatnula zuby a... prokousla si jazyk. Začínali se jí objevovat špičáky Banshee. Musí Alechandra za jakoukoliv cenu ochránit. Nesmí dopustit,aby ho zabil,tak jako jí. Už ne. Prudce zahnula doprava a nohy jí trochu podklouzli. Obratně však udržela rovnováhu a běžela dál. Před sebou náhle zaslechla přidušený výkřik a následně výbuch. Naneštěstí byla tak blízko,že jí kus ulomené zdi zasáhl do obličeje a ona upadla.

„Nolo!“ vykřikl Shigoto,který s ostatními členy skupiny doběhl do chodby. Prudce se zastavil,protože se před nimi propadla podlaha a vytvořila tak velkou propast. Nola se chytila za hlavu. Neskutečně jí bolela a třeštila. Oči se jí rozbíhaly do všech stran. Zavřela je a snažila se uklidnit. Náhle ucítila mezi prsty proudit teplou tekutinu. Shigoto do nosu uhodil pach krve. Starostlivě se na Nolu podíval. Sundala si ruku z hlavy a podívala se na jasně rudou krev.

„Kurva.“ Zaklela nahlas. Mizu s Keumem si oddychli.

„Je v pořádku.“ Dodala Mizu,když viděla Shigotoův udivený výraz.

Nola se pomalu zvedla a pohlédla do díry ve zdi,kde se tyčila jakási postava v černém. Podívala se jí do očí. Ty oči. Ano. Byl to On. Ten vrah. Zvedla se v ní vlna vzteku,kterou nedokázala ovládnout a bezmyšlenkovitě se na něj vrhla.

„Nolo,ne!“ zakřičel Alechandro,který ležel na zemi s obličejem plných malých ranek a oděrek. Bylo však pozdě. Vrah se jí lehce vyhnul,popadnul ji za zápěstí a vhodil ji na Alecha. Ten ji obratně zachytil a klesl s ní na podlahu. Nola se na něj chtěla znova vrhnout,ale Alecho jí zadržel.

„Ne,“ zašeptal.

„Ale šéfe! To je její vrah! Musím jí pomstít! A nesmím mu dovolit,aby vám ublížil!“

„O mě mu nejde,“ Nola zvedla obočí.

„Vskutku. O něj mi nejde. Ani o tebe,“ dodal,když viděl její výraz.

„Tak koho chceš ty..ty..“

„Yku..A chci..jeho.“ kývnul směrem k Mizu a Keumovi. Nola prohlédla. Chtěl Shigoto.

„Ty jsi nešel po Hachi,ale po Shigotovi,“ zašeptala. Ykuovi se blýsklo v oku.

„Chytrá holčička. A teď,kdybyste mě omluvili,mám práci.“ Pronesl chladně a na oba dva poslal nože,které měl Alecho připevněné na zdi jako okrasu. Ozval se ostrý zvuk a pak jen ticho.

………………………………………………………………………………………………

Shigoto to celé slyšel a když nastalo to hrobové ticho,píchlo ho u srdce.

„Nolo!“ dožadoval se odpovědi. Nic. „NOLO!“

„Nekřič tady tak..vzbudil bys i mrtvé,i když svoji Nolu už nevzbudíš.“ Mrazivě se zasmál.

„Ne,“ vydechl. Mizu s Keumo se na sebe podívali. Oni.. oni přišli o dalšího člena týmu! A o šéfa! Mizu se do očí nahrnuli slzy.

„Ty vrahu!“ Zakřičela Mizu a jako tenkrát v Noliině křídle se jí spustil z prstů proud vody. Mizu nebyla Kříženec. Byla čistá Sylfa. Ale i takových jako ona tu bylo hafo. Yku se na ní povýšeně podíval. Mizu sekla rukou,zvedla se vlna a smetla ho. Nebo se jim to aspoň tak zdálo. Yku se objevil za Mizu a chytil ji pod krkem. Zvedl ji do výšky. Začala se dusit. Do toho udeřil Keumo,který se snažil Mizu pomoct. I on byl Čistý. Prozměnu to byl čistý Neko. Vytasil drápy a seknul ho do ruky. Yku to nečekal,a tak byl trochu zaskočen a donucen povolit sevření. Mizu toho využila a vlnu namířila zpět na něj. Jenže on se jí zase vyhnul. Keumo zachytil padající Mizu a zasyčel,jako kočka,která potká psa.

„Dost hrátek.“ Yku se rozpřáhl a namířil na ne ruce. Oba ve stejné chvíli odletěli na druhou stranu chodby a praštili se do hlavy. Zůstali nehybně ležet.

„Tak. Teď vás dodělám.“ Chystal se znovu k útoku,když mu cestu zatarasil Shigoto. Oči mu rudě žhnuly,špičáky se chystali na zakousnutí,ocásek prudce kmital ze strany na stranu a v ruce se mu utvořila ohnivá koule.

„Podívejme. Dokážeš propojit všechny do jednoho. Jak šikovné. Mě se ale nemůžeš vyrovnat. Jsem silnější. Ani tvá přítelkyně a šéf mě nedokázali zastavit! Teď jsou na cestě do věčných lovišť.“ Nehezky se začal smát. Shigoto pořád nemohl uvěřit tomu,že by byla Nola mrtvá. Nemohl a ani nechtěl. Náhle se do něj opřela nějaká prudká síla a on byl nucen o krok ustoupit. Následně byl odhozen na ležící Mizu a Keumo.

„Teď se pomodli. Už víckrát nedostaneš tu možnost.“ Prudce se zvednul a seknul po něm. Překvapila ho jeho vlastní rychlost a on se přesně trefil do Ykuova hrudníku. Ten se zmohl jen na bolestné syknutí a na ránu pěstí. Sice ji schytla do zubů,ale nehodlal se vzdát. Využije všeho,co mu Nola poradila. Zastavil se uprostřed chodby a zavřel oči. Soustřeď se,říkal si v duchu. Podřeboval nashromáždit všechnu sílu co měl,do jediného úderu,kterým by všechno skončil. A povedlo se. V obou rukách se mu objevili pulzující a rotující koule energie. Posměšně se podíval na Posměšně se podíval na Yku.

„Uvidíme,kdo dostane další možnost pomodlit se.“ Spojil ruce a obě koule vrhnul na Yku. Ten udělal též dvě koule a vystřelil je proti těm Shigotvým. Ozvala se ohromná rána a oba dva odlétli na konec chodby. Shigoto však zůstal ležet,zatímco Yku se zvednul a šel blíž k němu. V ruce mu pulzovala jedna jediná koule. Shigoto to schytal naplno. V hrudi měl krvavou díru a nemohl dýchat. Byl unavený,jak ho společně s rotujícími koulemi opustila i síla. Zpodpřivřených víček se zadíval na Ykua a jeho vítězný pohled.

„pomodli se.“ Shigoto zavřel oči.

………………………………………………………………………………………………

Měla jednu jedinou šanci a hodlala jí využít. Viděla jak se chystá zaútočit a stoupla si mu do rány. Natáhla ruce před sebou a udělala tak ochranou bariéru. Opřela se do ní mocná vlna energie a ona musela pokleknout. Z očí jí stékala krev. Shigoto otevřel oči a srdce mu poskočilo. Před ním klečela Nola a držela Ykův útok v šachu. Mezitím se probudil i zbytek týmu Alfa a všichni sledovali jejich boj. Shigoto opět cítil její krev.

„Vzdej to! Tohle nevyhraješ!“ Nola začínala slábnout.

„Kurva!“ vykřikla a se vší silou odhodila silovým polem Ykua proti zdi. Ten byl silným nárazem opět odhozen. Nola se předklonila a snažila se popadnout dech.

„Takhle ho nikdy neporazíme.“ Konstatovala s námahou jejich situaci. „Musíme zaútočit jednotně.“ Podívala se na ně. Ti se vylekaly,když uviděli krev stékající z očí. „Půjdu první.“ Řekla jen. Zvedla se a chtěla odejít. Shigoto jí však chytil za ruku. Tázavě se na něj podívala. Přitáhl si jí blíž a vášnivě políbil. Tak jako na té chodbě. Usmála se,pohladila po tváři a rozeběhla se k Ykuovi. Ten se mezitím zvednul a opět na ní vrhnul své koule. Opět postavila neviditelný štít.

„Teď!“ Mizu k ní přiběhla a dala své ruce na její, to samé udělal Shigoto a Keumo. Jejich síla se ztrojnásobila. Tomu nemohl Yku odolat. Jedním cuknutím mu opět poslal vlnu,která ho doslova spálila na prach. Všichni se unaveně svezli na zem. Nikdo nepromluvil. Jen zhluboka dýchali. Nola a Shigoto byly vážně ranění.

„Odpočívej v pokoji Hachi.“ Ozvala se Nola ještě před tím,než se propadla do úplné tmy.

…………………………………………………………………………………………………

Probudila se až na ošetřovně. První na co si vzpomněla byl Alecho,který ležel vedle ní bez známek života. Pak se jí vybavil Shigoto a jeho výkřik. Prudce se posadila na posteli,až jí píchlo v hlavě.

„Musíš odpočívat,“ otevřela oči a před sebou spatřila Alechandra. Byla štěstím bez sebe.

„Šéfe!“ vykřikla radostně a objala ho. „Vy žijete.“ Usmál se a pohladil ji po tváři.

„Nemohl jsem vás tu přeci nechat.“

„Co.. ostatní.“ Zeptala se s obavami. Alecho  se povzbudivě usmál.

„Jsou v pořádku.“ Ulevilo se jí. „Ty bys ale měla ještě ležet.“ Napomenul jí,když viděl,že chce vstát.

„Musím si ještě něco zařídit.“

……………………………………………………………………………………………

Vešla do jeho pokoje. Spal. Přešla k posteli a posadila se na ní. Nahnula se nad něj a pozorovala každou jeho reakci. Zachvěla se mu víčka a on otevřel oči.

„Dobré ráno,“ zašeptala a přitiskla své rty k jeho. Jednou rukou jí chytil kolem krku a přitáhl si ji blíž. Jejich polibek byl vášnivý a dravý. Konečně si oba připustili stejnou věc... Odtrhla se od něj. Měsíční pohled se zaklesl do hnědého.

„Miluju tě,“ zašeptala mu do rtů.

„Já tě taky miluju.“ Ozvalo se zatleskání. Oba vzhlédli ke dveřím,kde stál keumo,Mizu a Alecho.

„Úkol splněn.“ Pronesl jen tak Alecho a zmizel. Tázavě se na sebe podívali,ale pak se jen usmáli. Nola ho jemně pohladila po tváři.

…………………………………………………………………………………………………

„Tak jde se na to.“ Rozhodl Shigoto. Celá skupina Alfa stála na skále a zhlížela dolů na město. Shigoto byl oblečen v lehkém brnění s mečem u pasu. Nola stála vedle něho v šatech a dychtivýma očima. Za nimi Keumo s Mizu,držejíc se za ruce a s pohledy upřenými jeden na druhého.

„Rozkaz,šéfe.“ Uchechtla se Nola.